Knihafoss, Marka Míková

Detailní popis - Knihafoss, Marka Míková

Knihafoss

Kniha byla oceněna v roce 2007 v soutěži Zlatá stuha v kategorii Beletrie pro děti a mládež.

V pohádkové zemi, připomínající krajinu Islandu, bez stromů, s gejzíry a jezírky horké vody, sedmiletá holčička Hredka proměněná v ředkvičku nepozorovaně putuje z místa na místo, z příběhu do příběhu: nahlíží do domovů dětí, stává se svědkem drobných legračních historek, malých dobrodružství a nakonec sama prožívá svůj vlastní příběh, kterým všechny ostatní propojuje. V knize se vypráví, zpívá, hádá, pobíhá, ztrácí, poletuje...

Autorkou knížky je Marka Míková (*1965), absolventka loutkářské fakulty DAMU, obor režie a dramaturgie. Režírovala mnoho dětských autorských inscenací, hrála na klavír a basovou kytaru, zpívala a skládala pro dámskou rockovou skupinu Zuby nehty, píše básně, prózu a učí na Ježkově konzervatoři.

Darja Čančíková (*1982), autorka ilustrací, vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Je autorkou několika oceňovaných autorských knih (Laddugandy, Tigmotaxe, Snítky a Bouillabaise). Svět jejích obrázků je složen ze vzpomínek a pronikavých a vtipných detailů.

Rok vydání: 2007, 120 stran, rozměry 220 x 220 mm

Recenze

Magdalena Wagnerová - Knihafoss
A2 kulturní týdeník, s.28., 22.08.2007

Po titulu Roches a Bžunda (2001) nabízí nakladatelství Baobab druhou knihu herečky, režisérky, muzikantky a textařky Marie alias Marky Míkové. Mezi vydáním první a druhé knihy uplynulo dlouhých šest let, ale pokud je autorka potřebovala k tomu, aby prohloubila a dotáhla všechno, s čím v předchozí knize začala, pak ten čas stál za to. Fantazie a ponor do dětské mentality jsou beze zbytku využité, jsou to základní premisy, kterými Míková disponuje. Stačí několik prvních vět a čtenář zapomene, že příběh vypráví dospělá osoba. Prakticky okamžitě je vtažen do života jedné sedmileté holky, která jezdí na skejtu, valí oči, když se stane něco, co nečekala nebo s čím se dosud nesetkala, a s ničím se moc nepáře. Jde vlastně o určitou modifikaci Carrollovy Alenky, ale foss- svět holky, která se jmenuje Hredka ( nikoli náhodou), je podivuhodný trochu jinak. Je prostě zvláštní, i když za určitých okolností docela vysvětlitelný, pokud vezmeme v potaz, že dětský svět je hlubší, větší, delší, tolerantnější, citlivější, možnější, nápaditější, překvapivější, neuvěřitelnější, paradoxnější a - upřímnější. Knihafoss je totiž především upřímná. Nejde ani o mravoličná gesta, ani o morality, natož o důsledné kroužení okolo toho, čemu dospělý říká dětský svět, a to je v současné české literatuře pro děti jev bohužel spíše výjimečný.
Lenka Sedláková - Knihafoss
Portál české literatury 2007

Předpokládám, že Marku Míkovou děti zbožňují. Protože píše živelně a hravě – a přesně takové děti jsou. My dospělí jim nerozumíme, náš svět je příliš nudný, unavený, uzákoněný v zákonech, šedý, plochý, předem nalinkovaný. Jen čtyřletá holčička je schopna vám bezelstně říct: Já chci do nebe, ještě jsem neviděla anděly. Děti mluví jasně a jednoduše – o jasných a jednoduchých věcech: ale všimli jste si, jak z jejich malých úst znějí tyhle věci barevně? Obyčejnost se stává poezií.

Malá část dospělých tento dar neztratila. Marka Míková (1959), divadelní režisérka, filmová herečka, muzikantka a po roce 2000 také spisovatelka, k nim patří. Dokáže si vymýšlet stejně skvěle jako děti, jak ukázala v předcházející dětské knize Roches a Bžunda (2001), městském příběhu dvou rozježených bytostí, kteří se vrhají po hlavě do ryze nesvatouškovských dobrodružství, v nichž ovšem dokáží projevit taky nefalšovanou odvahu.
Už v tomto textu autorka projevila smysl pro paradox, který mají děti tak rády, a též cit pro nejednoznačné vnímání skutečnosti, jímž se otvírá její nová Knihafoss. Země, kde se sedmiletá holčička Hredka za podivných okolností ocitá, poté, co se protočila ve vzduchu na skateboardu, vypadá jednou jako velryba, jindy jako kladivoun nebo tlustý pták – záleží na úhlu pohledu. Je úplně vedlejší, že každý dospělý v té zemi pozná Island; pro děti je to tajemné, překvapující místo, kde se může stát všechno. Přesně jako v jejich snech. A tak se ve zvláštně osvětleném prostoru kdesi na severu, blízko polárního kruhu, holčička Hredka (což v překladu ředkvička) mění v ředkvičku, červenou barvu na duze, v ptáka papuchalka, ale také prochází zdí nebo se setká s troly.

Knihafoss je vskutku kouzelná kniha proměn: umožňuje různé návraty v čase, umožňuje fousům růst pod nosem. Dokonce dokáže být vodopádem, protože foss znamená vodopád – a přidáte-li foss k jakémukoli slovu, změní se daný výraz na vodopádový. Takže „knihafoss“ je vážně „knihavodopád“, kterým se valí nápady, fantazie, humor – a to přesně tak, jako se na Islandu sopečná láva valí kolem gejzírů a horkých jezírek, jejichž pára na sebe bere tvary vzájemně se požírajících zvířat. Marka Míková tomu dokáže přišít patřičné napětí a podobně jako Hredka se „skejtem“ umí pracovat s rytmem slov.

Hrát si, hrát si – to je to, oč v této knížce běží. Děti si mohou samy zvolit, jak budou v textu postupovat, o čem chtějí číst a v jakém pořadí – návraty v čase tak korespondují s návraty v textu. Salingerovsky uvolněné vyprávění prostupují popěvky, jež se v druhé části knihy mění v ságy – a Marka Míková nezapře dovednosti citlivé textařky (ke knize je přiloženo CD s Písněmifoss). Hrát si s jazykem, to je vůbec základní premisa autorčiny tvorby. Prohlížet si slova, oťukávat je, získávat z nich to, co jsou, ale i to, co nejsou – nořit se do vodopádu slov, křičet, výskat radostí, mluvit, pábit.

Vidět svět jako dobrodružství barev, tvarů a legrace – o to se vlastně snaží všechny tituly nakladatelství Baobab, všichni jeho kmenoví spisovatelé a malíři. Knihufoss ilustrovala Darja Čančíková a je matissovsky barevná a tvarová, i když seveřansky robustnější. Kmen baobabu tak podepřel další titul, který (zdánlivou) neučesaností, neposlušností a neformálností děti bezesporu zaujme. A dospělí – ti ať si klidně zůstanou ve svých jeskyních.
Marie Těthalová - Knihafoss
Rodina a škola, leden 2008, s.30.

Kdybych se rozhodla, že budu psát, co mě napadne, a moc o tom nepřemýšlet, to by to asi dopadlo! Některým lidem to ale bez problémů „projde“, a dokonce to nakonec je i „ke čtení“. Knížka Marky Míkové připomíná doslova smršť nápadů a myšlenek, které – i když na to zpočátku nevypadají – mají hlavu i patu a také vtip. Svižné vyprávění o holčičce, která putuje světem, doplňují ilustrace Darji Čančíkové. Barevný svět slovních hříček, hádanek i veselých historek pochází z dílný nakladatelství Baobab.

Hodnocení zákazníků: